Článek nebo jeho části jsou duševním vlastnictvím autora a internetového magazínu GymPorn. Je zakázáno jej bez svolení šířit, nebo citovat.

Autor: Kryštof Švec IČO: 04537530 

ÚVODEM

V minulém dílu jsme si představili 4 základní body týkající se především obecných principů a vztahů mezi výživou a trávící soustavou. Podívali jsme se také na zajímavou a úzkou spojitost mezi zažíváním a nervovou soustavou, respektive psychickým stresem. Dnes vám bude prezentován gastrointestinální trakt převážně z hlediska sportovního tréninku a nastíněna bude problematika prevence před potencionálními zdravotními problémy. Nakonec se seznámíte s často diskutovaným tématem probiotik a prebiotik, která na první pohled nemusí být tak účinná, jak mnohdy na svých obalech deklarují.

1. Nepodceňujte vliv nitrobřišního tlaku a stabilizace středu těla

Pokud se aktivně věnujete náročnému silovému tréninku a váš zažívací trakt vykazuje především během a krátce po tréninku specifické negativní symptomy, u kterých se vám dlouhodobě nedaří najít příčina, může být na vině i špatný způsob dýchání nebo stabilizace středu těla při cvičení. V některých případech je možností i nadměrné zatěžování oblasti břišní. Neúměrná zátěž působená na stěnu břišní při některých cvicích (čelní dřepy, mrtvé tahy, přemístění, těžké tlakové cviky), může způsobovat spontánní kontrakce hladkého svalstva. Těžké cviky působí velkým fyzickým stresem na vnitřní orgány, mimo jiné právě na žaludek a tenké střevo. Pokud je dalším aspektem chronická únava stabilizačního aparátu, může být zaděláno na velmi nepříjemné problémy. Symptomy se projevují převážně bolestí v oblasti bránice a žaludku, nevolnostmi a v krajním případě zvracením a průjmy. Pokud pozorujete tyto symptomy je vhodné na kratší časový interval (mezi 1-2 týdny) radikálně omezit tento typ zátěže a pozorovat výsledky. V některých případe je vhodná konzultace s lékařem a podstoupení vyšetření (magnetická rezonance, výpočetní tomografie…) pro co nejpřesnější diagnostiku a eliminaci příčiny.

2. Zvolte správné před a potréninkové jídlo

Při odporovém tréninku se radikálně snižuje funkce trávící soustavy, ta je odkrvována a tělo se primárně soustředí na práci kosterního svalstva, mozku a probíhající procesy a chemické reakce, které silně zatěžují organismus. Jednoduše řečeno, tělo nemá čas a možnosti správně trávit a starat se o živiny ve vašem žaludku a tenkém střevě, navíc se díky nadměrnému pohybu potrava ve střevech sune rychleji, než by měla. Musíte tedy docílit toho, aby při začátku cvičení již byla co největší část předtréninkového jídla natrávena a byla započata i značná část procesu absorpce. 

Právě z těchto důvodů je vhodné se vyvarovat jednomu typického postupu - sníst přesně 2-3 hodiny před cvičením buď zbytečně velké množství jídla, nebo těžko stravitelné a špatně tepelně upravené jídlo (vysoké procento tuků a vlákniny, červené maso, nesprávně upravené potraviny – smažení, pečení…). Proces trávení je mimo jiné přímo úměrný množství a skladbě jídla a samotná digesce v žaludku obvykle trvá i u menších a dobře stravitelných jídel delší dobu než pouhé 2-3 hodiny (u některých potravin může doba přesáhnout i 6 hodin), následný proces vstřebávání a trávení v tenkém střevě potom trvá dalších několik hodin. Volte proto spíše menší porce jídla, libové bílé maso a lehce stravitelné sacharidové přílohy. 

Z hlediska situace po tréninku, může návrat k původnímu stavu nebo respektive k obnovení plné funkce trávícího traktu trvat až tři hodiny od skončení samotné zátěže. Po tréninku by sice mělo přijít výživné jídlo, které už bude více komplexní, a ne tak jednotvárné jako jídlo předtréninkové, nicméně je dobré vyhnout se klasickému potréninkovému přejídání, kdy bývá značná část denního příjmu napasována do jednoho jídla. Dobrou volbou je také před velkým jídlem zažívací trakt „nastartovat menším jídlem nebo nápojem“ a připravit jej tak na pozdější náročnější trávení.

3. Pečujte o mikrobiom zažívacího traktu 

edním z naprosto esenciálních pilířů správného fungování zažívacího traktu a obecně celého organismu je správné složení bakteriální mikroflóry GIT (respektive převážně tlustého střeva). Vyvarujte se potravinám a látkám, které prokazatelně způsobují nebezpečné výkyvy (likvidaci prospěšných bakterií) v zažívacím mikorbiomu, následkem jsou totiž infekční onemocnění, snížená schopnost zažívaní, atrofie střevní sliznice, snížení celkové imunity organismu atd. Vyvarovat byste se měli především nadměrnému užívání léčiv (zde hrají významnou roli například antibiotika, nebo nesteroidní analgetika), alkoholu nebo potravinám s minimem vlákniny. Zařaďte do svého suplementačního plánu doplňky, které prokazatelně působí pozitivně na složení a množství mikroorganismů ve vašem zažívacím traktu, jako jsou kvalitní formy symbiotik (souhrnný název pro probiotika a prebiotika), glukooligosacharidy a fruktooligosacharidy. 

Probiotika a prebiotika jsou velmi ožehavým tématem. Na našem trhu je více než obtížné najít takový výrobek, který by splňoval důležitá kritéria vhodných probiotik a probiotik, a vy jste jen tak neutráceli peníze za zcela zbytečný produkt. Za prvé se musí tyto prospěšné bakterie dostat co nejméně porušené na místo určení - do tenkého a tlustého střeva, kde se budou moci úspěšně množit a tvořit vhodný mikrobiom. Aby se tak stalo, musí projít přes agresivní kyselé trávící šťávy našeho žaludku. Je proto na místě vybírat velmi kvalitní a odolné, nejlépe celulózové (dnes se vyrábějí i kapsle ze speciálních materiálů určené právě za tímto účelem, které můžete jednoduše koupit i v lékárnách) kapslové formy, které mají schopnost se nenatrávené přes žaludek dostat. Druhým a velmi důležitým kritériem je způsob skladování, výroba a uchovávání výrobku. Kapsle jsou velmi citlivé na teplo a světlo a samotná životnost bakterií je velmi krátká. Když se odhodláte ke koupi produktu, který stál několik měsíců v lékárenském regálu ve 25 stupních Celsia, je více než jasné, že to jediné, co kupujete, je drahá pilulka plná mrtvých bakterií. Bohužel se to týká i notoricky známých a relativně drahých značek, jejichž reklamy můžeme každým dnem vídat v televizních reklamách.

4. Pozorujte své zažívací pochody

Pokud vás dlouhodobě velmi bolí ramenní kloub nebo hlava, jistě tuto skutečnost nenecháte jen tak být. Stejně tak byste se měli věnovat i svému zažívání. Zažívací trakt reaguje poněkud odlišně od ostatních tkání, většinou se neobjevuje bolest, ta přichází až v krajních případech. Objevují se negativní (většinou opakující se) symptomy jako silné nadýmání, zápach z úst, hnilobný nebo silně nepříjemný zápach stolice či moči, pocity tlaku v břišní oblasti, průjmy, zácpy nebo nezvykle zabarvená stolice. Mnohdy se projevují symptomy se zažíváním zdánlivě nesouvisející jako je únava, nespavost, ztráta aktivní hmoty nebo naopak nabírání tukové tkáně a podobné aspekty (zde hraje roli také hormonální dysbióza, která je velmi úzce spojená s funkcí GIT). Pokud se rozhodnete řešit své zažívací obtíže, je nejzákladnější správná diagnóza. Mějte však na paměti, že obnova funkce a zdraví trávícího traktu je vždy během na dlouhou trať, pozitivní výsledky jsou kolikrát viděny až po několika týdnech, mnohdy i měsících přesného dodržování nutných procedur. To by vás ale nikdy nemělo odradit. 

Co vás čeká v závěrečném dílu

V závěrečné části se budeme věnovat jedinému tématu - a to suplementům a látkám, které vám mohou efektivně dopomoci ve vaší cestě za zdravým a maximálně funkčním zažívacím traktem. Představíme si jak notoricky známé a klinicky prověřené látky jako L-glutamin, tak obecně méně známé ale prokazatelně efektivní substance jako je Batain HCL.

V následujícím textu byla jako výchozí mimo jiné použita tato série zdrojů

BECKER, J. M. a K. A. KELLY, 1983. Antral control of canine gastric emptying of solids. The American Journal of Physiology. 9., roč. 245, č. 3, s. G334-338. ISSN 0002-9513 

BURKE, Louise a Vicki DEAKIN. Clinical Sports Nutrition. 4th ed. Sydney: McGraw-Hill Companies, 2010. xix, 715. ISBN 9780070277205. 

BENARDOT, Dan. Advanced sports nutrition. 2nd ed. Champaign, Ill.: Human Kinetics, 2012. xii, 411. ISBN 9781450401616. 

Zadák Z. Výživa v intenzivní medicíně 

KOHOUT, Pavel a Eva KOTRLÍKOVÁ. Základy klinické výživy. Vyd. 1. Praha: Krigl, 2005. 113 s. ISBN 8086912086. 

Alberda C., Gramlich L., Meddings J., Field C., McCargar L., Kutsogiannis D., Fedorak R., Madsen K. (2007): Effects of probiotic therapy in critically ill patients: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Am. J. Clin. Nutr. 85 (3): 816–823. 

Armuzzi A., Cremoniny F., Bartolozzi F., Canducci F., Candelli M., Ojetti V., Cammarota G., Anti M., de Lorenzo A., Pola P., Ga-sbarrini G., Gasbarrini A. (2001): The effect of oral administration of Lactobacillus GG on antibiotic-associated gastrointestinal side-effects during Helicobacter pylori eradication therapy. Aliment. Pharmacol. Ther. 15 (2): 163–169. 

KOHOUT, Pavel. Dokumentace a hodnocení nutričního stavu pacientů. 1. vyd. v nakl. Forsapi. Praha: Forsapi, 2011. 57 s. ISBN 9788087250129 

WANG, Gene-Jack, Dardo TOMASI, Walter BACKUS, Ruiliang WANG, Frank TELANG, Allan GELIEBTER, Judith KORNER, Agela 
BAUMAN, Joanna S. FOWLER, Panayotis K. THANOS a Nora D. VOLKOW, 2008. Gastric distention activates satiety circuitry in thehuman brain. NeuroImage [online]. 15.2., roč. 39, č. 4, s. 1824 
–1831. ISSN 1053-8119. Dostupné z: doi:10.1016/j.neurimage.2007.11.008 

Metabolic Issues of Clinical Nutrition edited by Simon P. Allison, Vay Liang W. Go 

Introduction to Clinical Nutrition, Third Edition By Vishwanath Sardesai 

Nestle M. (2003): Safe food, bacteria, biotechnology, and bioterrorism. University of 
California Press, Berkley and Los Angeles, p. 36-37, 45 

Sobotka L. et al. Basic in clinical nutrition. 
Oxford Handbook of Gastrointestinal Nursing By Christine Norton, Claire Taylor, Annmarie 
Sports nutrition. Edited by Ron J. Maughan. Chichester: Wiley-Blackwell, 2014. xiv, 666. ISBN 9781118275764. 

GOO, R. H., J. G. MOORE, E. GREENBERG a N. P. ALAZRAKI, 1987. Circadian variation in gastric emptying of meals in humans. Gastroenterology. 9., roč. 93, č. 3, s. 515-518. ISSN 0016-5085. 

Podstatová H. (2001): Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. Epava, Olomouc, s. 
127-128 

Borchers A.T., Selmi C., Meyers F.J., Keen C.L., Gershwin M.E. (2009): Probiotics and immunity. J. Gastroenterol. 44 (1): 26–46. 

The Gastrointestinal System: Gastrointestinal, Nutritional and Hepatobiliary Physiology edited by Po Sing Leung 

Dughera L., Elia C., Navino M., Cisarò F., ARMONIA Study Group (2007): Effects of symbiotic preparations on constipated irritable bowel syndrome symptoms. Acta Biomed. 78 (2): 111–116. 

ATKINSON, Greg a Damien DAVENNE, 2007. Relationships between sleep, physical activity and human health. Physiology & Beha-vior [online]. 28.2., roč. 90, č. 2-3, s. 229-235. ISSN 0031-9384. Dostupné z: doi:10.1016/j.physbeh.2006.09.015 

Clinical Nutrition in Gastrointestinal Disease edited by Alan Buchman