GymPorn
Odebírej novinky
Zadejte svůj email a nechte si posílat novinky vždy, když vyjde zajímavý článek, nebo slevníme zboží v eshopu
  • Informace víte mezi prvními
  • Slevové kupóny na zboží
  • Akční ceny trenérských služeb
  • Možnost odhlášení newsletteru
Partneři magazínu
  • Original-Store

    Internetový obchod přináší do Vašich šatníků trička, bundy, mikiny na zip i bez, kalhoty, kraťasy apod.
  • Czech Virus

    Mladá firma, ale už nyní patří mezi sportovci k nejoblíbenějším. Doplňky výživy Czech Virus užívají přední tváře fitness a silových sportů v ČR.
  • Particle Peptides

    Zásobuje své zákazníky nejkvalitnějšími lyofilizovanými peptidy a proteiny na trhu spolu s laboratorním příslušenstvím prostredníctvím internetového obchodu.
  • NABBA/WFF Czech Republic

    Federace podporující rozvoj, vzdělávání v kulturistice a fitness. Program na podporu sportovců se zaměřením na zvyšování jejich kondice, fyzické zdatnosti a zlepšení osobní výkonnosti včetně zdravotně hendikepovaných osob. Pořadatel národních soutěžích dle pravidel federace NABBA a federace WFF.
Informace o navázání partnerství

Hormonální antikoncepce - 1. část

Ženská hormonální antikoncepce je často probíraným a kontroverzním tématem. Jak vlastně funguje, jaké jsou její účinky a mají se jí ženy obávat?


Článek nebo jeho části jsou duševním vlastnictvím autora a internetového magazínu GymPorn. Je zakázáno jej bez svolení šířit, nebo citovat.
Autor: Kryštof Švec IČO: 04537530 


ÚVODEM
S hormonální antikoncepcí se to do jisté míry má stejně, jako s politickými tématy – většina populace vůči ní zastává „určitý“, ať už do jakékoliv míry negativní či pozitivní postoj, avšak faktickými znalostmi o této problematice, či pádnými argumenty disponuje jen naprostý zlomek. Mezi veřejností dodnes koluje značný počet až úsměvných polopravd, mýtů a dezinformací (aktuálně stylizovaných většinou tak, aby hormonální antikoncepce byla vnímána především v negativních konotacích) a jen málokdo má šanci a možnosti narazit na (především pro laiky) dobře čitelné, srozumitelné a hlavně objektivní materiály.

Následující dvoudílný seriál proto vychází z co nejširšího možného spektra dostupných, exaktně provedených, jak krátkodobých, tak dlouhodobých – především in-vivo studií a metaanalýz. Navíc, na rozdíl od nepřeberného množství článků kolujících na internetu, se tento text vyhne neprofesionální subjektivizaci tématu typu: Hormonální antikoncepce = bezpečná a prospěšná vs. Hormonální antikoncepce = zlo - kterou mají autoři všemožných webů v tak velké oblibě.

V článku budou prezentovány nejen základní mechanizmy a účinky hormonální antikoncepce, ale představíme si ji také v širších souvislostech; přiblížíme si jak čistě příznivé účinky - tak především stinné stránky těchto (souborů) účinných látek; řekneme si, které ženy by se měly těmto přípravkům vyhýbat obloukem a pro které jsou naopak velmi vhodné; podíváme se na to, jak postupovat při jejich výběru a jaká opatření provést na počátku a během jejich užívání; dotkneme se tématu zasahujícím do reprodukční medicíny – zjistíme, zda existuje potvrzená kauzalita mezi hormonální antikoncepcí a poruchou jednotlivých procesů spermatogeneze, popřípadě snižováním koncentrací testosteronu; a v neposlední řadě se v průběhu celých dvou textů zaměříme na subtémata a aspekty, se kterými vás řada gynekologů, ať už z prostého nezájmu nebo čisté ignorance málokdy seznámí.

Hned v úvodu bych rád avizoval, že v seriálu byly v první řadě jako výchozí zdroje užity materiály, klinické výzkumy, epidemiologické studie a publikace odborníků, které byly postupně zpracovávány po přelomu tisíciletí (převážně zhruba až od r. 2010), a samozřejmě především ty nejvíce aktuální. Je totiž nutné brát v potaz, že teprve relativně nedávno byly trhu postupně zpřístupněny přípravky (látky) nových generací, staženo bylo široké spektrum výrobků, byly drasticky změněny poměry účinných látek a byla přehodnocena a nastavena zcela nová kritéria indikující nasazení/nenasazení/vysazení hormonální antikoncepce apod. Na místě je proto brát v potaz to, že celá problematika hormonální antikoncepce musela být zásadně zrevidována, a proto budou představena ta nejaktuálnější potvrzená fakta, klinické závěry a vědecké konsensy. Na závěr je třeba zmínit, že primárně citované informace a data budou vycházet z faktů týkajících se současně/nejhojněji užívaných přípravků především na území České republiky, aby byly informace pro českého čtenáře, respektive především pro čtenářku, opravdu relevantní (parafráze některých případů ze zahraničí a informací týkajících se tamních podmínek a sloučenin/poměrů/výrobků, se kterými se česká žena nemá fakticky šanci setkat, je totiž velmi častá a silně zavádějící, ať už je pozitivně či negativně vyznívající).

 

Základy o mechanizmu hormonální antikoncepce
Užívání hormonální antikoncepce (dále jen HAK) je v současnosti jedním z nejspolehlivějších (riziko selhání se pohybuje silně pod 1% - možnou příčinou selhání jsou fakticky pouze některé lékové interakce, popřípadě rychlá pasáž skrze GIT v případech kolitid apod.) způsobů reverzibilního (zvratného/dočasného) bránění početí. Hned na začátku je vhodné připomenout, že kromě bránění početí, je HAK ve značné části předepisována jako primární, velmi účinná a prospěšná farmakoterapie v případech specifické hormonální léčby, hormonálních disfunkcí a relativně širokého spektra dalších onemocnění, popřípadě symptomů/stavů (idiopatická menoragie, dysmenorea – konkrétně kritické opakované stavy, syndrom polycystických ovarií, hirsutismus apod.). Avšak i v případech zamezování početí hraje v řadě případů HAK zásadní léčivou roli, jelikož u některých žen (trpících specifickými chorobami – roztroušená skleróza apod.) může být gravidita rizikem, popřípadě až přímým nebezpečím s fatálními následky. Nejedná se tudíž o preparáty cílené pouze na určitou skupinu s jediným specifickým cílem.

HAK funguje z hlediska bránění početí na principu inhibice dozrání a uvolnění vajíčka z ovaria. Toho je docíleno skrze synteticky vyrobený ženský pohlavní hormon – estrogen, a skrze skupinu zvanou progestiny/gestageny (estrogen a gestageny působí synergicky) – tzv. „hormony žlutého tělíska“ (jako progestiny můžeme označovat syntetickou formu gestagenů, v zásadě se však jedná o to samé).
Tyto účinné látky (většinou v určité kombinaci) nepřímo potlačují produkci (skrze složitý proces negativní zpětné vazby; interakce s gonadotropiny uvolňujícím hormonem – GnRH; snižování senzitivity endokrinního orgánu - podvěsku mozkového na GnRH; a zvýšenou produkci pohlavních hormonů) gonadotropních hormonů Folitropinu (FSH) a Lutropinu (LH). Folitropin je u žen zodpovědný především za dozrávání vajíčka; také v mužském organismu hraje velmi důležitou roli – mimo jiné se podílí na produkci spermií tzv. spermatogenezi. Lutropin je zase zodpovědný především za uvolnění vajíčka. Jak již tedy bylo nastíněno - jsou to hladiny sekrece/koncentrací gonadotropních hormonů (produkovány jsou částí zmíněného podvěsku mozkového, konkrétně adenohypofýzou), které jsou zodpovědné mimo jiné za ovulaci, menstruační cyklus apod. A právě na základě regulace jejich přirozených hodnot, je HAK založena. Druhotným pilířem funkce HAK jsou poté změny v množství a ve vlastnostech cervikálního hlenu v cervixu, což má mimo jiné za následek znemožnění průchodu spermií do dělohy.


Základy o užívání hormonální antikoncepce
Jednou z nejčastěji užívaných forem HAK (s jinými druhy se v praxi sice setkáte, ale relativně málo), je doposud tzv. perorální kombinovaná antikoncepce neboli COC (z anglického Combined Oral Cantraceptive). Tato forma čítá širokou paletu přípravků, z nichž každý obsahuje určité množství syntetického estrogenu (jehož množství se obecně především v nejnovějších přípravcích značně snižuje) a progestinu - v různých poměrech. V menší míře se poté užívá například pouze čistě gestagenní antikoncepce (obsahující pouze progestin). Obecně se HAK v závislosti na obsahu, poměru, účinnosti a způsobu podání jednotlivých látek dělí na řadu druhů a subtypů, jejichž dělení však není pro čtenáře nijak důležité.
Pokud se budeme bavit v obecných rovinách, tak se prozatím stále řadí mezi nejužívanější (avšak do určité míry ne zcela ten nejbezpečnější) typ estrogenu - semisyntetický derivát Ethinylestradiol (EE). Přípravky obsahující substanci, poněkud nepřesně označovanou jako „přirozený estrogen“ (estradiol valerát apod.), a další typy slibných látek, které na trh před několika lety začaly nastupovat, dosud nejsou ani zdaleka tak široce rozšířeny jako EE. Z hlediska obsahu progestinu, jsou poté kupříkladu jednou z nejužívanějších a nejideálnějších forem HAK přípravky, které obsahují progestin s co nejvyšší antiandrogenní aktivitou – jako je například Cyproteron acetát nebo Dienogest (obecně také progestiny 4. generace – u těchto látek z hlediska klinicky prokázaných důsledků na lidský organismus hraje roli široká škála pozitivních účinků a negativa jsou prakticky nulová). Možné jsou také produkty obsahující progestin s antimineralokortikoidním účinkem (u těch je však nutné vědět, že způsobují retenci vody) apod.

Předchozí odstavec je v každém případě pouhým příkladovým výčtem základních látek, jejich účinků, a povšechných atributů. Je třeba brát ohled na to, že různé druhy a množství estrogenů a (především) progestinů, mají velice odlišné vlastnosti - kupříkladu různý podíl na riziku možného vzniku hluboké žilní trombózy apod.; a především různé výrobky mohou na jednotlivé ženy velmi rozdílně účinkovat. Zde se tudíž dostáváme k podstatnému faktu. Ženy by si i na základě výše uvedených informací měly především uvědomit, že HAK je fakticky široká skupina vysoce účinných látek, čítajících několik desítek různých (většinou) perorálních forem – tudíž ji nelze brát obecně jako celek. Na každý jednotlivý přípravek určité firmy je třeba nahlížet individuálně, jelikož relativně marginálně vypadající rozdíly (enormně rozdílným efektem na organismus některých žen mohou disponovat přípravky lišící se o „pouhých“ 10μg estrogenu apod.) mají na každý ženský organismus obrovský – ať už do určité míry pozitivní nebo negativní vliv. Mnohé ženy si tento fakt naneštěstí neuvědomují, neuvažují nad tímto prvním, pomyslným pilířem užívání HAK (nebo dělají fatální chybu - spoléhají se kupříkladu na recenze ostatních žen) a bohužel na to mnohokrát zbytečně doplácí - vystavují se záporným účinkům a silným negativním symptomům, kterým by se dalo v drtivé části případů, se správně nastavenými kritérii relativně efektivně předcházet. Více než tragický je poté přístup k této problematice z hlediska řady gynekologů. Ti samozřejmě mnohdy úzce spolupracují s farmaceutickými firmami, popřípadě se dostatečně neinformují o nových možnostech a neustále dokola předepisují či „doporučují“ ty samé přípravky. Ženy by se také měly vyhýbat mýtům, obecně společností přijímaným jako fakta. Příkladem jsou hojně užívané argumenty udávající, že například menší dávky estrogenu jsou „bezpečnější či méně efektivní“ – toto tvrzení je samozřejmě liché, a jak bylo několikrát zmíněno výše - v oblasti HAK nelze problematiku mechanizmu a účinků zobecňovat. Paradoxně se kupříkladu mohou pozitivní účinky a nižší rizika hojněji vyskytovat u některých žen spíše s vyššími dávkami estrogenu apod. Primárním faktorem je tedy typ organismu a na základě jeho vyhodnocení se musí pečlivě vybrat z velmi široké škály ten nejvhodnější přípravek.

 

Co je nutné znát před nasazením HAK
Před samotným rozhodnutím nasadit (pokud je tedy kýženým efektem bránění početí) jakoukoli formu HAK, je na místě především důkladná škála diagnostických procedur. Ty by měly efektivně zabránit potencionálnímu vzniku negativních symptomů, onemocnění či mnohem fatálnějších důsledků a zároveň co nejpřesněji určit, jaký přípravek nasadit. Především by měl být vyšetřen kardiovaskulární aparát, jaterní funkce, genitál, krevní obraz (zcela zásadní jsou vyšetření prováděná v hematologických laboratořích) a provedeno důsledné prošetření možných genetických predispozic (mimo jiné i rodinná anamnéza - výskyt dědičných, kardiovaskulárních, nádorových a dalších onemocnění v příbuzenské linii atd.). Osobně doporučuji i absolvování vyšetření, které do určité míry objasňuje, zda je žena nositelkou trombofilní mutace, toto je však pouze můj subjektivní názor a je na místě poznamenat, že tato procedura je relativně nákladná. Mnoha lidem (bohužel i doktorům, což je jedna z primárních příčin občasných velice tragických následků, jako je kupříkladu mozková mrtvice) se může tento proces na první pohled zdát zbytečný a zdlouhavý (což opravdu není, a dá se zvládnout během několika dnů), popřípadě je omílán velmi ubohý argument týkající se finanční stránky. Nicméně je znovu na místě zopakovat, že žádný z uvedených faktorů by nebylo moudré podceňovat. Zde totiž narážíme na jeden důležitý aspekt, který velmi ovlivňuje to, proč je valnou částí veřejnosti na HAK nahlíženo v dosti negativním světle. Pokud se totiž HAK stane součástí etiopatogenetických faktorů a mechanizmů vedoucím ke vzniku některých onemocnění či tragických incidentů (popřípadě samotnou příčinou), je více než na místě dodat, že v drtivé většině případů zpětná analýza prokáže (udává se průměrné rozmezí 95-98%), že HAK neměla být u dotyčné ženy vůbec nasazena (ať už ze zdravotních důvodů nebo z dalších velmi podstatných faktorů – kouření, nadváha…). Popřípadě měl být zvolen zcela jiný výrobek - už na začátku jsme si totiž představili, že existuje enormně široká škála těchto přípravků a musí být i z tohoto hlediska vždy brán zřetel na specifickou individualitu každé ženy. Zajímavostí, která však dokonale vykresluje tuto problematiku jsou zpopularizované incidenty mozkových mrtvic, ochrnutí, a dalších (mnohdy se jednalo o velmi mladé dívky, dokonce ve věku okolo 16ti let) nešťastných zdravotních příhod, které vyvolaly první vlny strachu z HAK. V drtivé většině totiž byl výsledek vyšetřování jasný – na vině bylo pochybení ošetřujícího lékaře a HAK neměla být vůbec předepsána.

Co se týče spíše nepříjemných stavů (než jakkoliv potencionálně nebezpečných), je nicméně pravdou, že v některých případech bude bohužel cestou k ideálnímu bezsymptomatickému efektu (pokud jej bude vůbec možno dosáhnout) až několika-měsíční hledání nejvhodnější formy přípravku – ženy, které musely zkusit například i více než 5-6 různých druhů, než se dopracovaly k té nejlepší formě, nejsou výjimkou. Jak již bylo mírně přiblíženo, i přes pozitivně vyznívající výsledky vyšetření, by se dozajista měly HAK vyhnout silné kuřačky, ženy pravidelně požívající alkohol nebo ty se silnou nadváhou. U těchto (a dalších popsaných níže) žen exponenciálně vzrůstají prakticky všechna možná rizika, v mnoha případech jsou minimálně desetinásobně vyšší. Vyjma výše zmíněných, je faktorů, které by vždy měly bránit v nasazení HAK celá řada – shrnout můžeme tento velmi základní výčet:

Kouření
Vyšší požívání alkoholu
Karcinom prsu
Porfyrie
Výskyt varixů
Puerperium + období kojení
Jakákoliv diagnostika/typ onemocnění zahrnující – poruchy hemokoagulace a nervového systému, kardiovaskulární a pulmonální onemocnění
Diabetes mellitus
Nadváha
Chronické užívání kyseliny acetylsalicylové a jaterní poruchy/nadměrné zatěžování jater
Adolescence – velmi kontroverzní téma, ale není jediný důvod (samozřejmě krom těch zdravotních) nasazovat HAK v období, kdy dívka nedosáhla plného vývinu
Jakékoliv pochybnosti vzniklé na základě provedených vyšetření


Co je nutné znát během nasazení HAK
Především v horizontu 6 měsíců až jednoho roku po nalezení ideální formy přípravku (minimální adaptační doba je cca.3 měsíce), u kterého žena nebude pociťovat negativní symptomy (bolesti v abdominální oblasti a kolem bránice, typické pulzující bolesti v pánevní dutině, silné nebo nepravidelné krvácení, bolesti hlavy - popřípadě migrény apod.), je více než na místě absolvování totožných vyšetření jako před začátkem užívání. Následně by měla být provedena důkladná komparace a analýza výsledků. Především by měly být kontrolovány hodnoty krevního tlaku, vyhotoven krevní obraz a vyšetřena ňadra. Dříve než se dostaneme k negativním účinkům HAK, měly bychom poznamenat, že mnohdy avizovaná jaterní hepatotoxicita HAK je dosti zavádějící, jelikož s ní byly oprávněně spojovány pouze přípravky, které již dnes nejsou víceméně k dostání. Zmiňuji to převážně proto, že jaterní testy (pokud vaše genetické predispozice v oblasti jater nehrají ve váš neprospěch, nebo pokud chronicky neužíváte některá léčiva – především ta, která ovlivňují jejich funkci a sekreci jaterních enzymů) - už po nasazení HAK není potřeba znovu absolvovat. I když jsou játra „zatěžována“ skrze předsystémový metabolismus (jedná se především o estrogeny - u drtivé většiny progestinů je first pass effect fakticky nulový a biologická využitelnost takřka 100%), je to fakticky stejné zatížení jako způsobí například 1dcl vína, nebo lehce tučnější kus masa. V tomto ohledu se tedy jedinci s normálními hepatickými funkcemi nemají čeho obávat. V neposlední řadě musí být na místě při pravidelných kontrolách u specialisty cyklické přehodnocování potencionálních rizik– specifické faktory indikace/kontraindikace se totiž razantně mění z řady možných důvodů – přibývající věk, příchod klimakteria, těhotenství, změny v životním stylu (obecně s přibývajícím věkem dochází ke zvyšování psychického vytížení a snižování fyzických aktivit, což má samo o sobě samozřejmě destruktivní vliv na nervovou soustavu, gastrointestinální trakt, cévní systém apod. – potencionální rizika mohou být poté v některých případech podávání určitých HAK znásobena), prodělané onemocnění/úrazy/operace apod.


Pozitiva užívání HAK
I přes velmi obsáhlou škálu negativních účinků (které jsou z pochopitelných důvodů uváděny primárně) má HAK zcela prokazatelně mnoho pozitiv, která jsou často opomíjena (nebudou zde zmiňovány účinky během specifické léčby – to je otázka zcela jiného tématu). Pomineme-li základní obecně známá pozitiva (jako je potlačení premenstruačního syndromu, eliminace emočních výkyvů, akné apod.), tak řada druhů HAK disponuje (obecně většina nejnovějších přípravků) u většiny zdravých žen širokou paletou prospěšných účinků, které do značné míry převyšují rizika (ta se totiž týkají především, ale ne výlučně rizikových pacientek). Je to kupříkladu:

- schopnost dlouhodobě snižovat riziko vzniku řady typů karcinomu sliznice dutiny děložní a vaječníků -prokazatelně totiž inhibují hyperplazii sliznic

- snižování nálezu sideropenie, osteoporózy, a poruch srážení krve (ano to není omyl – u některých zdravých žen, bez nebezpečných genetických anomálií a predispozic mají některé druhy antikoncepce příznivý vliv na cévní systém)

- příznivý potenciál v oblasti maligních nádorových onemocnění dolních částí gastrointestinálního traktu

- s pravidelným podáváním schopnost snižovat riziko vzniku benigního tumoru dělohy

- schopnost exponenciálně snižovat vznik gynekologických zánětů, převážně zánětů dělohy, cervicitidy, kolpitidy a adnexitidy – obecně se radikálně snižuje incidence pánevních zánětů

- prakticky absolutní eliminace graviditas extrauterina

- schopnost řešit problémy hormonální disbiózy a premenstruační dysforické poruchy

- zlepšování lipidového spektra (ale je nutné vědět, že naopak negativně ovlivňují lipidové spektrum především proandrogenní látky)
regulovat hypertenzi


Závěrem
V první části tohoto dvoudílného seriálu o hormonální antikoncepci jsme si podrobně rozebrali především primární mechanizmy a funkce účinných látek obsažených v perorální HAK. Bylo ujasněno, že na hormonální antikoncepci nelze nahlížet jako na jednosměrně působící celek ale musí být brána v potaz především genetická individualita každé ženy a specifika jednotlivých přípravků. Řekli jsme si, že velmi nadějné jsou především výrobky obsahující nově vyvinuté látky a byly nastíněny základní aspekty problematiky nasazení a počátku užívání HAK a také jsme se podívali na klinicky prokázaná pozitiva, která by mohla mnoha ženám být velmi ku prospěchu.
Každá mince má však dvě strany, a proto se v následujícím díle zaměříme především na téma rizik hormonální antikoncepce. Detailně si probereme a objasníme: otázku klinicky prokázaných a potencionálních negativ krátkodobého a dlouhodobého užívání HAK, téma ekologického dopadu a v neposlední řadě také následky na mužskou plodnost a hladiny testosteronu u mužské populace.

 


V následujícím textu byla jako výchozí mimo jiné použita tato série zdrojů 
VOJÁČEK, Jan.Arteriální a žilní trombóza v klinické praxi. 1.vyd. Praha: GradaPublishing, 2004. ISBN 802470501x

HEINEMANN L.A., LEWIS M.A., THOROGOOD M., SPITZER W.O., GUGGENMOOS-HOLZMANN I. &BRUPPACHER R. 1997: Case-control study of oral contraceptives and risk of thromboembolic stroke: results from International Study on Oral Contraceptives and Health of Young Women

HRUŠKOVÁ H. 2009: Hormonální antikoncepce –novinky, přínosy, rizika, nové preparáty.

Efficacy and safety of metformin or oral contraceptives, or both in polycystic ovary syndrome.Yang YM, Choi EJ.

KEMMEREN J.M., TANIS B.C., VAN DEN BOSCH M.A., BOLLEN E.L., HELMERHORST F.M., VAN DER GRAAF Y., ROSENDAAL F.R. &ALGRA A. 2002: Risk of arterial thrombosis in relation to oral contraceptives (RATIO) study:

ĎULÍČEK P., SADÍLEK P., BERÁNEK M. &PECKA M. 2013: Výskyt venózního tromboembolismu u ţen v časové souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce

FAIT T. 2015: Hormonální antikoncepce a kardiovaskulární riziko. Medical tribune

Effect of oral contraceptive use on lipid profile in Korean women aged 35-55 years.Kim K, Park H.

Impact of hormonal contraception and weight loss on high-density lipoprotein cholesterol efflux and lipoprotein particles in women with polycystic ovary syndrome.Dokras A, Playford M, Kris-Etherton PM, Kunselman AR, Stetter CM, Williams NI, Gnatuk CL, Estes SJ, Sarwer DB, Allison KC, Coutifaris C, Mehta N, Legro RS.

GERYK E., SVOBODA B., KUBECOVÁ M., KUBÍČEK P., LÍBALOVÁ P. &PACÍK D. 2012: Epidemiologie nádorů děložního hrdla, děložního těla a vaječníků u světové populace. Onkologie

UZEL R. 2003: 4000 let antikoncepce. 1. vydání. Nová tiskárna Pelhřimov, Praha. 65 s.

Combined contraceptive ring versus combined oral contraceptive (30-μg ethinylestradiol and 3-mg drospirenone).Mohamed AM, El-Sherbiny WS, Mostafa WA.

ROZTOČIL A. & BARTOŠ P. 2011: Moderní gynekologie. 1. vydání. Grada, Praha. 508 s

The Effects of Different Formulations of Oral Contraceptive Agents on Lipid and Carbohydrate MetabolismIan F. Godsland, B.A., David Crook, Ph.D., Ruth Simpson, B.Sc., Tony Proudler, M.Sc., Carl Felton, Ph.D., Belinda Lees, B.Sc., Victor Anyaoku, B.Sc., Maxeen Devenport, M.B., B.S., and Victor Wynn, M.D

Direct pharmacy access to hormonal contraception: California physician and advanced practice clinician views.Rafie S, Haycock M, Rafie S, Yen S, Harper CC.Contraception. 2012 Dec;8

KŘEPELKA P. 2013: Hormonální antikoncepce: zásady bezpečné praxe. 1. vydání. Mladá fronta

FAIT, T. Farmakoterapie pro praxi. Praha: Maxdorf, 2008. 103 s. ISBN 978-80-7345-172-1

Association of Hormonal Contraception With Depression.Skovlund CW, Mørch LS, Kessing LV, Lidegaard Ø.JAMA Psychiatry. 2016 Nov 1;73(11):1154-1162. doi: 10.1001/jamapsychiatry.2016.2387.

LUDKA O. 2010: Perorální hormonální antikoncepce a riziko vzniku žilního tromboembolizmu.

MANSOUR D.,GEMZELL-DANIELSSON K., INKI P. &JENSEN J.T. 2011: Fertility after discontinuation of contraception: a comprehensive review of the literature

LIDEGAARD Ø., LØKKEGAARD E., JENSEN A., SKOVLUND C.W. &KEIDING N. 2012: Thrombotic stroke and myocardial infarction with hormonal contraception. The New England journal of medicine

NOVOTNÁ M. 2002: Kombinovaná hormonální antikoncepce –základní informace o rizicích a výhodách

Obstetrician-gynecologists' beliefs on the importance of pelvic examinations in assessing hormonal contraception eligibility.Yu JM, Henderson JT, Harper CC, Sawaya GF.Contraception. 2014 Dec;90(6):612-4

MUSIL D. 2009: Rizika a prevence tromboembolické choroby. Interní medicína

PRAUSOVÁ J. 2010: Karcinom prsu –problém i v21. století. Interní medicína12(1):

REID R., LEYLAND N., WOLFMAN W., ALLAIRE C., AWADALLA A., BEST C., DUNN S., LEMYRE M., MARCOUX V., MENARD C., POTESTIO F., RITTENBERG D., SINGH S. &SENIKAS V. 2011: Oral Contraceptives and the Risk of Venous Thromboembolism: An Update. International journal of gynaecology and obstetrics

PENKA M. & BULIKOVÁ A. 2009: Neonkologická hematologie

Effect of long-term using of hormonal contraception on anti-Müllerian hormone secretion.Kucera R, Ulcova-Gallova Z, Topolcan O.Gynecol Endocrinol. 2016

Hormonal contraception and regulation of menstruation: a study of young women's attitudes towards 'having a period'.Newton VL, Hoggart L.J Fam Plann Reprod Health Care. 2015 Jul;41

ROACH R.E., HELMERHORST F.M., LIJFERING W.M., STIJNEN T., ALGRA A. &DEKKERS O.M. 2015: Combined oral contraceptives: the risk of myocardial infarction and ischemic stroke. The cochrane database of systematic reviews 8:CD011054.

SIRITHO S., THRIFT A.G., MCNEIL J.J., YOU R.X., DAVIS S.M. &DONNAN G.A. 2003: Risk of ischemic stroke among users of the oral contraceptive pill:

SKJELDESTAD F.E. 2008: The impact of intrauterine devices on subsequent fertility. Current opinion in obstetrics & gynekology20(3): 275-80

UZEL R. & KOVÁŘ P. 2010: Antikoncepční otazníky: o antikoncepci převážně vážně. 1. vydání. CAT Publishing, Ostrava. 162 s.

Impact of various progestins with or without transdermal testosterone on gonadotropin levels for non-invasive hormonal male contraception: a randomized clinical trial.Zitzmann M, Rohayem J, Raidt J, Kliesch S, Kumar N, Sitruk-Ware R, Nieschlag E.Andrology. 2017 Feb 11.

PEROFF L. & DARNEY P. 2010: A clinical guide for contraception

Líbil se ti článek? Dej o něm vědět svým přátelům

Související články