Éčka, celé spektrum duhy...

01/10/2018 12:23:20 Autor: Filip Grznár

V minulém článku jsme si nastínily, co si pod pojmem Éčka vlastně představit, nyní se pustíme do hloubky a probereme si je postupně. Dnes se budeme zabývat barvivy, to jsou přídatné látky s označením E100 až E199. Stejně jako všechno i barviva mají svou světlou a temnou stranu síly…

Ukažme si nejdříve tu světlou stránku, přírodní barviva se vyznačují tím, že jsou syntetizovány většinou z rostlin, obecně se tedy považují za naprosto bezpečná. Mým největším favoritem nemůže být nikdo jiný než E100 neboli Kurkumin. Jedná se o žluté až lehce nahnědlé, já bych to charakterizovala spíš jako okrové, barvivo, které je získáváno z kořene Turmeriku a hojně je využíváno v Asijské kuchyni. My si ho spolehlivě vybavíme, když se řekne kari, tam je ho spousta. Dále ho můžeme nalézt v polévkách, hořčici, pečivu, žvýkačkách, sýrech, zmrzlinách nealko nápojích i margarínech. Jak vidno žlutá je dobrá a je třeba všude. Toto barvivo je naprosto neškodné, a dokonce disponuje protizánětlivými účinky, stejně jako to podotýkám u škodlivých látek, i tady zdůrazňuji, že je třeba vliv této vlastnosti zohlednit s požitým množstvím.  Dobrou zprávou, ale rozhodně je, že se valná většina firem snaží tímto barvivem nahradit E102 tedy Tartrazin, což je žluté barvivo syntetické, získáváno z kamenouhelného dehtu, a to už nezní tak pozitivně. Mezi vlastnosti tohoto Éčka coby, temného zástupce žlutých barev patří možné vyvolání senné rýmy, astmatu, kopřivky, tvorba akné, ale také se spekuluje o možnosti jeho vlivu na vznik kožních nádorů a vyvolávání alergických reakcí je potvrzeno u zhruba 0,1 % populace. U dětí může podporovat vznik ADHD a obecnou hyperaktivitu. Jak už jsem řekla, v posledních letech je snaha používání tohoto barviva omezit. Abychom ovšem nemazali přírodním barvivům med kolem barevného spektra, ukažme si všichni na Košelinu neboli E120, jinak taky pravý karmín, šarlat nebo magenta, či karmínová kyselina. Jak už jste určitě usoudili podle názvu jedná se o červené barvivo, které se získává rozdrcením mrtvých tělíček drobného broučka Coccus Cacti, který žije na opunciích v Mexiku a střední Americe. Dříve se toto barvivo používalo zejména k barvení textilií dnes ho používáme k barvení džemů, nápojů, pudingů, cukrovinek i salámů. Toto barvivo, ač přírodní, ovšem není tak úplně neškodné jako výše zmíněný Kurkumin, opět se polemizuje o možnosti zvýšení pravděpodobnosti výskytu kožních nádorů zejména tedy ve spojitosti s kosmetickým průmyslem, protože nepředpokládám, že si aspoň jednou denně vymácháte obličej v marmeládě. Vzhledem k tomu, že košelina je derivát antrachinonu a všechny antrachinony mohou způsobovat rakovinu polemizuje se i o její karcinogenitě, také může ovlivňovat dětskou hyperaktivitu a anafylaxi, astma, kopřivku a sennou rýmu. Za zmínění ovšem stojí neskutečná barvící schopnost tohoto barviva, množstvím, doslova na špičku nože a to mluvím o malém kapesním nožíku a ne o žádné řeznické sekeře, se dá obarvit minimálně do růžova několik desítek litrů piva, to mohu prohlásit z vlastní zkušenosti. V našich potravinách je použité množství tohoto barviva omezeno na 5mg/Kg potraviny.  Opět si tedy kladu otázku, jak moc nás vedle vdechování zplodin ze spalovacích motorů, pečení se na sluníčku bez ochranného faktoru nebo třeba rentgenového vyšetření ovlivňuje. Pokud si jako referentní příklad vezmeme láhev sirupu, která má půl litru, sama o sobě ta šťáva už nějakou barvou má, ale předpokládejme čistě hypoteticky, že obsahuje celých 5 mg na kilogram. Pouhou úvahou, sirupu má poměrně velkou hustotu, tak řekněme, že ten půl litr sirupu bude vážit jeden kilogram, pak opravdu obsahuje 5 mg karmínu. Jak dlouho pijete půl litr sirupu? Já tak čtvrt roku, šťávu si dělám jen někdy, tak dejme tomu, že mi ten půl litr stojí na lince tři měsíce. I když vezmu v potaz všechno červené, co bude asi barveno pravděpodobně karmínou, co sním. Odhadem bych řekla, že pozřu průměrně tak dva gramy za měsíc? Takže má cenu toto množství vůbec řešit a má cenu panikařit? Odpovídám záleží na stravě, až moc panikaříme kvůli jednotlivým složkám, ale nedbáme na celkový kontext, kdybych každý den vypila dva litry malinovky, zajedla to třemi rudými marcipánovými jahodami a k svačině si vymáchala dva krajíce chleba v marmeládě pořád je větší pravděpodobnost, že mě zabije cukrovka, než rakovina způsobená používáním karmínu v potravinách.

Jako dalšího pozitivního koně si můžeme představit E140, přírodní zeleň neboli chlorofyly, konzumujeme je o sto šest ve špenátu, brokolici, pažitce zkrátka ve všem, co je zelené. Chlorofyl je přírodní zelené barvivo. V potravinářství se nepoužívá bohužel až tak často pro jeho nestabilnost na světle, ale přeci jen se uchytil k barvení polévek, kečupu (ano taky mě to zarazilo), sójových či olivových olejů, cukrovinek, dezertů nebo třeba limonád. Získává se louhováním z trav či vojtěšky, popřípadě jiných zelených rostlin. Mezi další přírodní barviva patří E160a čili karoten, oranžové barvivo extrahuje se z rostlin či řas nepolárním rozpouštědlem. Nejznámější betakaroten je nejhojněji zastoupen v mrkvi a meruňkách. Kromě oranžového zbarvení je betakaroten provitamínem vitamínu A, tedy si jej organismus umí z betakarotenu vysyntetizovat. A to už jsou dámy a pánové hned dvě pozitiva, ovšem má to háček, k potravinářskému barvení se používá synteticky vyrobený betakaroten s odlišnou strukturou. Pokud si tedy budete zarputile kupovat oranžový sýr, zrak se vám nezlepší a prevence rakoviny to asi taky úplně nebude. Za mě doporučuji spíš tu mrkev! Betakaroten coby barvivo se používá hlavně k barvení margarínů a sýrů. Díky bohu vzniká tendence betakarotenem nahradit výše zmíněné žluté barvivo z uhelného dehtu.

Éček přírodních i syntetických je samozřejmě více, ale shrnula bych to tak, že ve valné většině najdete u těch škodlivých příznaky senné rýmy, astma, osypek, kopřivky, hyperaktivních dětí či rakovinotvorný charakter. Nejvíce riziková jsou brána E102, E104, E110, E122, E124, E129 vzhledem k jejich tendenci ovlivňovat hyperaktivitu a chování dětí, výrobky bez těchto přídatných látek jsou označovány jako AZO Free.

Závěrem opět apeluji na váš zdravý rozum, nejdříve se zamyslet, kolik toho jím, co všechno s tím jím, popřípadě zvolit zdravější alternativu a až pak začnu panikařit. Jak jsme si v povídání o barvivech ukázaly svět není černobílý a u barviv to platí dvojnásob.

Barvám zdar a těším se na Vás u dalšího dílu o Éčkách…

 

Seznam Barviv:

E100 Kurkumin
E101 Riboflavin
E102 Tartrazin (Cl potravinářská žluť 4)
E104 Chinolinová žluť
E107 Žluť 2G
E110 Žluť SY (Cl potravinářská žluť 3)
E1102 Glukosaoxidasa
E1103 Invertasa
E1105 Lysozym
E120 Košenila, kyselina karmínová, karmíny
E1200 Polydextrosy
E1201 Polyvinylpyrrolidon (PVP, Povidon)
E1202 Polyvinylpolypyrrolidon (Síťovaný povidon, PVPP)
E121 Citronová červeň 2
E122 Azorubin
E123 Amarant ( Cl potravinářská červeň 9 )
E124 Ponceau 4R (Cl potravinářská červeň 7, Košenilová červeň A)
E127 Erythrosin ( Cl potravinářská červeň 14 )
E128 Červeň 2G ( Cl potravinářská červeň 10, Azogeranin )
E129 Červeň Allura AC ( Cl potravinářská červeň 17 )
E131 Patentní modř V (CI Potravinářská modř V)
E132 Indigotin ( Cl potravinářská modř 1, Indigocarmine )
E133 Brilantní modř FCF ( Cl potravinářská modř 2 )
E140 Chlorofyly a chlorofyliny
E1404 Oxidovaný škrob
E141 Měďnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů
E1410 Fosfát škrobu
E1411 Diškrobový glycerol
E1412 Zesíťovaný fosfát škrobu
E1413 Fosfát zesíťovaného škrobu
E1414 Acetát zasíťovaného fosfátu škrobu
E142 Zeleň S
E1420 Acetát škrobu
E1422 Acetát zesíťovaného adipátu škrobu
E143 Fast green FCF
E1440 Hydroxypropylether škrobu
E1442 Hydroxypropylether zesíťovaného fosfátu škrobu
E1450 Sodná sůl oktenylsukcinátu škrobu
E1451 Acetylovaný oxidovaný škrob
E1452 Škrobový oktenylsukcinát hlinitý (SAOS)
E150 Karamel
E1503 Ricinový olej
E1505 Triethyl-citrát
E150a Karamel
E150b Kaustický sulfitový karamel
E150c Amoniakový karamel
E150d Amoniak sulfitový karamel
E151 Čerň BN (Lesklá čerň BN, Brilantní čerň BN)
E1517 Glyceryl-diacetát
E1518 Glyceryl-triacetát
E1519 Benzylalkohol
E1520 Propylenglykol
E1521 Polyethylenglykol (PEG 6000)
E153 Uhlík z rostlinné suroviny
E154 Hněď FK ( CI potravinářská hněď 1 )
E155 Hněď HT ( CI potravinářská hněď 3 )
E160a Karoteny
E160a(i) Směs karotenů
E160a(ii) Beta-karoten
E160b Annatto, Bixin, Norbixin
E160c Paprikový extrakt, Kapsanthin, Kapsorubin
E160d Lykopen
E160e Beta-apo-8-karotenal
E161a Flavoxantin
E161b Lutein
E161c Kryptoxantin
E161d Rubixantin
E161e Violoxantin
E161f Rhodoxantin
E161g Kanthaxanthin
E162 Betanin
E163 Anthokyany
E164 Šafrán, Šafránová žluť
E166 Santalové dřevo
E170 Uhličitany vápenaté
E171 Oxid titaničitý
E172 Oxidy a hydroxidy železa
E173 Hliník ( CI kovový pigment )
E174 Stříbro
E175 Zlato
E180 Litholrubin BK
E182 Orchil

Zdroj:Seznam éček. FÉR potravina [online]. Dostupné z: http://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek

 

 Zdroje:

Škodlivá éčka v potravinách – barviva - Prostě zdraví. Prostě zdraví [online]. Copyright © 2012 [cit. 04.01.2018]. Dostupné z: http://www.prostezdravi.cz/skodliva-ecka-potravinach-barviva/

302 Found [online]. Copyright © [cit. 04.01.2018]. Dostupné z: https://web.natur.cuni.cz/~kudch/main/JPD3/navody2007/5prezentacepigmenty.pdf

E102. FÉR potravina [online]. Dostupné z: http://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek/E102

E140. FÉR potravina [online]. Dostupné z: http://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek/E140

E100. FÉR potravina [online]. Dostupné z: http://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek/E100

Seznam éček. FÉR potravina [online]. Dostupné z: http://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek

Pedagogická fakulta MU - Úvod [online]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wchem/comenius2000/barviva/

Přídatné látky – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Přídatné_látky

Složení potravinářských barviv (éčka), AZO FREE - SvětCukrářů.cz. SvětCukrářů.cz Specialisté na prodej cukrářských potřeb - SvětCukrářů.cz [online]. Copyright © PRONETmedia, s.r.o., všechna práva vyhrazena. [cit. 04.01.2018]. Dostupné z: https://www.svetcukraru.cz/info/slozeni-potravinarskych-barviv-ecka-azo-free

 

Komentáře